Jiné děti, jiné mravy
Jednoho dne vám váš potomek oznámí, že si pozval návštěvu - třeba kamaráda ze sousedství nebo ze školky. Nečekaně jste konfrontováni se situací, kdy do vašeho soukromí vstoupí cizí dítě, které se ale může chovat naprosto jinak než jste zvyklí od svého vlastního. Představíme vám nejčastější typy dětských návštěvníků a doporučíme, jak zvládnout jejich charakterové zvláštnosti...
Foto: Kristina Baudyšová
|
REBELOVÉ
Vylévají na podlahu mycí prostředky, aby se mohli "sklouznout". Odcizí vám ze zásuvky psacího stolu svorky a vytvoří z nich loupežnickou stezku na nových parketách. Nebo vyhrabují hlínu z květináčů na balkóně, aby ji házely na hlavu chodcům. Podobné kousky obvykle zpozorujete až tehdy, kdy byly dokonány. Vrtíte nevěřícně hlavou a rychle střízlivíte z dosavadního pocitu, že na návštěvě se přece děti chovají lépe než doma a spíš se drží zpátky.
Řešení: Rozhodně nepomůže zaříci se, že takové dítě už práh vašeho bytu nepřekročí. Ani nenasazujte masku přetvářky tolerantního hostitele ("Jen si, děti, pěkně hrajte, jak máte chuť, ale pozor, já vás odvedle hlídám!") - jen byste tím malého divocha povzbudili, aby vyzkoušel, kam až se ve vašem případě dá zajít. Pomůže jediné: jasné vymezení hranic ("U nás se v obýváku na pohovce neskáče!"). I vaše dítě, nevhodným chováním kamaráda často rovněž zkoprnělé, po právu očekává, že budete pánem situace. A i když to tak na první pohled nevypadá, totéž od vás čeká i "blecha v kožichu", váš divoký návštěvník.
VYHLEDAVAČI ADRENALINU
Bližší seznámení s nimi "hrozí" zejména rodičům tichých a plachých dětí, kteří chtějí své bázlivé vlastní potomky setkáváním s živějšími dětmi postrčit k větší odvaze a asertivitě. Dokud jste "vyhledavače adrenalinu" pozorovali jinde než ve svém bytě, možná vám přišel úžasně podnikavý, ba dokonce vám imponoval. Teď asi jen lapáte po dechu a konečně chápete, co měla jeho matka na mysli, když si před vámi povzdechla: "Občas bych ho chtěla vyfouknout a na chvíli složit tamhle v koutku…" Dokud je tenhle človíček v akci, nelze počítat ani s chvilkou klidu. Zdá se vám, že je permanentně jednou nohou v maléru nebo úrazu, bez rozhlédnutí se vrhá do silnice, bez dovolení skáče do bazénu. Na jeho obhajobu musíte uznat, že motoricky je daleko vyvinutější než jeho vrstevníci.
Řešení: Minimum zákazů či negujících poznámek, a naopak maximum jasných, stručných pokynů: "Teď zůstaneme na pískovišti a až pak půjdeme na průlezku!" pochopí snáze než "Neběhej pořád k té průlezce, ještě spadneš a zraníš se!" Též s ním nevyjednávejte, nedávejte možnosti volby. Prostě se ujměte laskavého, ale nekompromisního "velení", a trvejte na vykonání "rozkazů".
BÁZLIVKY
Navštívit domov kamaráda bez přítomnosti vlastních rodičů představuje pro některé menší děti velkou výzvu a svým způsobem i zásadní krok na cestě k samostatnosti. Též to znamená objevování důležitých nových poznatků i zážitků: Doma se jí v kuchyni, u nás v obýváku. Doma máme sušičku, tady visí mokré prádlo na zahradě. A takovouhle omáčku doma vůbec nejíme! Pokud je malý návštěvník bojácný, může ho leccos zaskočit i připravit o řeč. Stačí, aby na něj skočil váš pes, a po zbytek návštěvy může chtít prosedět na vašem klíně nebo plakat po mamince…
Řešení: Plaché dítě potřebuje povzbuzení a vlídné zacházení. Předcházíme "malérům" (psa raději zavřeme na zahradě, nevnucujeme žádné jídlo ani nápoje, do hry nenutíme, neptáme se všetečné otázky…) A pokud se stane, že se malý návštěvník přesto rozpláče se slovy "Já chci domů", zkusíme ho uklidnit, že maminka za chvíli/zítra přijde, a rozptýlit třeba zajímavou hrou.
PÁN ČI SLEČNA "JÁ CHCI"
Když si je odvádíte k sobě domů, táhnou vás cestou do obchodu a dožadují se kindervajíček. Když jim vysvětlíte, že ta jsou u vás jen o narozeninách, mračí se, ale v zápětí zkusí jinou taktiku: prosí a žebroní s tzv. psím pohledem.
Řešení: I tady platí jediné - laskavě, ale neústupně malému naléhavci vysvětlete, že nyní je na jiné půdě, kde platí jiná pravidla. Na žádný druh vydírání nepřistupujte a nevítané požadavky nebo zvyklosti eliminujte vlastními rozhodnými jednoznačnými alternativami.
HNÍPALOVÉ V JÍDLE
Mohli by vás rozmrzet, zvláště pokud před jejich návštěvou sháníte extra čerstvou mozzarellu nebo bio kuřecí stehýnka, popř. hráškové rizoto, resp. vytváříte speciální pracné dětské jednohubky á la jahůdky v jogurtu či banánky v čokoládě, a malý návštěvník pak ne příliš zručně seškrabuje neznámé koření z masa, vybírá hrášek z rýže a ovoce chce zásadně samotné…
Řešení: Kulinářského snažení je pro dětské menu obvykle škoda. V jednoduchosti je síla. Veselý obličej vyrytý vidličkou do bramborové kaše, nudle či rýže bez jakékoliv přílohy, nakrájené čisté ovoce, sýr… Případně se předem poraďte s rodiči malého hosta, co rád jí, a čemu je naopak lépe se vyhnout. A pokud je problémem nevhodné chování u stolu, mějte v záloze nabídku pomoci i působivé otázky: "Chceš na tu rýži raději lžičku, když se jí na vidličce nelíbí?", popř. "A jak, prosím tě, jíte u vás doma?"
Aby příchod malého návštěvníka nebyl plný stresu:
Naplánujte "zlaté hřeby" programu: Než byste dovolili zruinovat dětský pokoj, popř. byt, vymyslete dopředu zábavu, která děti zaujme. Nemusí jít nutně jen o hry. Což takhle společně upéci koláč nebo ozdobit salátovou mísu?
"Citlivé" hračky dejte stranou: Než byste se neustále strachovali, že např. pracně sestavné výtvory z lega dojdou nevítaného porušení, zavřete je prostě do skříně.
Seznamte děti s plánem společného pobytu: "Nejprve budeme venku, pak si pohrajete v pokojíčku a pak bude večeře s dezertem. Zavolám vás, abyste mi pomohli protřít stůl!"
Váš domov - vaše pravidla: Rozhodně se nesnažte cizí dítě převychovat. Zároveň se nebojte citlivě zkorigovat jeho případné nevhodné chování. Věřte, že na to malý návštěvník často čeká, a stejně jako vaše dítě od vás potřebuje vymezit hranice, o které by se mohlo opřít.
Odpočinek přijde vhod: Dětská zábava bývá pěkně energická a zlobení je někdy jen příznakem únavy. Mějte po ruce i oddychové aktivity - relaxační CD ke stolní hře, pohádkovou knížku s trochou vašeho času apod.
Na chvilku opusťte touhu po (obvyklém) klidu a pořádku: Usměvavé dítě a uvolněná atmosféra budou pro rodiče malého hosta důležitější vaší vizitkou než pečlivě naklizený byt!
Když malý návštěvník pláče, že od vás nechce domů: Mějte po ruce malý dárek na rozloučenou a také příslib, s čím vším si pohrajete zase příště…
Otevřeně si přiznejme, že přijímat ve svém domově cizí děti, nebývá vždycky snadné. Taková celoodpolední návštěva či přespání umí pěkně vyčerpat, nemluvíc o nutnosti následného úklidu. Jenže zároveň mají "výměnné pobyty" své obrovské plusy, které nad zmíněnými mínusy bohatě převažují: Děti se učí samostatnosti a seznamují se s novými situacemi i se svými reakcemi na ně. Rozšíří nejen obzory dětí, nýbrž posílí i vlastní rodinnou sounáležitost: vaše dítě bude zajisté vděčné, že si smělo kamaráda přivést domů, mohlo ukázat svůj pokojíček a hračky, vyzkoušet si hostitelskou roli. A možná se dočkáte i obdivu, jak jste dokázali zklidnit "divocha" nebo utěšit "bázlivku"! Ano, dětské návštěvy jsou výzvou i nám dospělým, ale i pro nás mají své kouzlo s benefitem: volné odpoledne, až příště naše dítě půjde návštěvu kamarádovi oplatit…
Vyšlo v časopise Rodiče 10/2009
Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti
Na cestě ke spokojenému porodu
Deprese a trauma
v souvislosti s porodem
Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment
AZ RODINA.cz
– informační portál
(nejen) pro rodiče
