PhDr. Eva Labusová - rodičovství - psychologie

Eva Labusová - Rodina, vztahy, péče o duši.

Rozhovor s astrologem Antonínem Baudyšem starším

To nejdůležitější v životě není ani exaktní, ani racionální

Poznámka: Rozhovor o astrologickém poradenství i následnou anketu jsem původně udělala pro "poradenské" číslo časopisu Aperio poté, co jsem zjistila, že astrologie patří v Čechách k relativně často vyhledávaným (ač málo přiznávaným) poradenským službám. Rozhovor se nakonec v časopise neobjevil, protože neprošel schválením redakční rady. Vynaložené práce však nelituji. Ač šlo o mé první a pravděpodobně i poslední setkání s astrologií, šlo o setkání zajímavé a v mnohém inspirativní.

"Věříme-li, že v našem světě imanentně působí duchovní princip, poznatelný ve velkém stejně jako v malém, pak od astrologie dostáváme snad nejúplnější odpověď na otázky týkající se souvislosti charakteru a osudu, zařazení individua do rytmu a zákonů sluneční soustavy i úlohy jednotlivce v kolektivu. Astrologie nám může zprostředkovat přístup k sobě samým i k lidem kolem nás a může nás učinit lidštějšími, chápavějšími a tolerantnějšími." (Fritz Rieman, psycholog)

"Možná je čas, abychom si začali lámat hlavu metafyzickými otázkami, které tkví za přírodními zákony. A to i přesto, že tyto otázky právě teď neumíme vyřešit, nebo je (jako vědci) nemáme v úmyslu řešit." (Walter Heitler, fyzik)

Astrologie patří k nejstarším vědním disciplínám. V ruinách všech starých civilizací nalézali archeologové odjakživa odkazy na astrologické studie i praktické důkazy existence této vědy zkoumající souvztažnost mezi kosmickým a biologicko-psychologickým děním v našem světě. Snad i díky obrovské rozporuplnosti, která se k ní váže, zůstává astrologie stále živá. Má mnoho podob - od pouťových atrakcí a trapných horoskopů v bulvárních médiích až k propracovanému vědecky pojímanému oboru, v němž se výsledky dostavují až po mnoha letech usilovného studia. Podobnou mnohotvárnost sice vykazuje vícero vědeckých disciplín, v jejichž existenci se mísí věrohodnost se šarlatánstvím, avšak astrologii mnozí současní vědci i značná část veřejnosti jednoznačně odmítají ve všech jejích podobách. Paradoxní na tom je, že naprostá většina odpůrců na otázku "A co o astrologii vlastně víte?" odpovídá slovy "Nic moc, ale celé mi to připadá jako taková pitomost, že se tím ani nehodlám zabývat." Cílem níže uvedeného textu je přinést několik základních informací o astrologii zaměřených zejména na její poradenskou činnost. Text je určen především těm, kteří zatím bez úspěchu hledají odpovědi na některé otázky z psychologie, pedagogiky, estetiky a dalších spřízněných, nikoliv jednoznačně "exaktních", vědeckých oborů a kteří jsou ochotni se ve svém způsobu myšlení bez předpojatosti otevřít řeči nehmotných obrazů a symbolů.

Astrologie to v historii lidstva nikdy neměla lehké. Co je hlavním důvodem toho, že je tak diskutabilní, že rozpoutává tak silné emoce?

Já vlastně nevím. Pro mě je funkčnost astrologie stejnou samozřejmostí, jako že potřebujeme pít nebo dýchat. Obtížnost přijatelnosti astrologie pro řadu lidí spočívá v celé řadě důvodů. Jedním z nejpodstatnějších je odmítavé stanovisko katolické církve - což ovšem neznamená, že by se v historii i současnosti nenašli křesťané, kteří se astrologii věnovali a věnují. Koneckonců i v biblickém textu lze nalézt místa, která bez znalosti astrologie jen těžko vysvětlíte. Druhé a pro naši veřejnost určitě pádnější odmítnutí přichází ze strany vědecké komunity. Přiznám se, že tady je pro mne odmítání úplně nepochopitelné, protože věda má přece za cíl zkoumat jevy, které ještě neznáme. Každý, kdo začne skutečně poctivě zkoumat, zda astrologie funguje, nebo ne, zjistí že funguje. Podle mé zkušenosti sehrávají při odporu vědecké obce vůči astrologii svůj hlavní podíl nevědomost, předsudky a taky opomíjení faktu, že člověk, podobně jako každá jiná součást našeho světa, je ovlivňován celkovým vesmírným děním. Každý fyzik vám potvrdí, že na Zemi dopadá obrovské množství elektromagnetického záření ve formě světla ze všech možných hvězd, přičemž spektrum je časově tak promíchané, že některá hvězda je vzdálená sto milionů světelných let a jiná tisíc, takže jejich vliv sem přichází v tak rozdílných časových posunech, že dostáváme informace z neuvěřitelného časoprostoru. Věda se ovšem zabývá fenomény tím způsobem, že když něco pozná nebo se domnívá, že to pozná, tak to musí mnohonásobně experimentálně ověřit, aby se vyloučily náhody. Díky tomu můžeme pak např. vyrábět miliony stejných čipů na různých místech na světě a jejich funkce je vždycky stejná. U astrologie toto možné není. Konfigurace těles v kosmu vůči Zemi se mění každým okamžikem a nikdy se nezopakuje. Astrolog musí vycházet z prvků, které se periodicky opakují, a ty dílčím způsobem aplikovat na tyto nové situace. Což zároveň nevylučuje, že pracuje s matematicko-fyzikálním aparátem, vychází z astronomie a využívá i poznatků dalších věd. Astrologie ale nikdy nebude vědou v exaktním slova smyslu. Vždy zůstane na pomezí mezi vědou a uměním. Já se astrologií zabývám už pětatřicet let a svého času si vážím. Ujišťuji vás, že kdybych nevěděl na absolutně sto procent, že astrologie funguje, tak bych jí svůj život rozhodně nevěnoval. Byly doby, kdy jsem se snažil lidi přesvědčovat, ale dneska už to nedělám. Každý, kdo se chce přesvědčit, tu šanci má. Stačí, když navštíví dobrého astrologa. Jenže tady je určitě další kámen úrazu - astrologií se dneska zabývá kdejaký žvanílek, od něhož klient pochopitelně odchází zklamán. Je nesmírně důležité vyhledat odborníka, který dělá astrologii skutečně seriózně a má s ní hlubokou zkušenost.

Můžete krátce a srozumitelně vysvětlit základní pojmy, s nimiž astrologie pracuje?

Astrologie pracuje s několika základními pojmy. Jednak s tzv. tropickým zvěrokruhem, který je odvozen od tropického jarního bodu, což je bod na ekliptice, kam se ze Země promítá postavení Slunce v okamžiku jarní rovnodennosti. Od toho se v astrologii počítá po třiceti stupních tzv. zvěrokruh. Tento jarní bod se díky precesi zemské osy posouvá každý rok zhruba o padesát a čtvrt vteřiny proti chodu hvězdných souhvězdí. Zvěrokruh sestává z dvanácti znamení, která mají stejná jména jako astronomická souhvězdí, ale ve skutečnosti jde o něco jiného. Dále se používá deset kosmických těles - Slunce, Luna, Merkur, Venuše, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun, a Pluto. Pak se používají ještě tzv. lunární uzly, průsečíky lunární dráhy s ekliptikou, a rovněž tzv. astrologické domy. Klíčovým bodem horoskopu je tzv. ascendent, začátek prvého domu. Jde o bod zvířetníku, který v okamžiku narození dítěte právě na východě vycházel nad obzor. A potom je to ještě tzv. medium coeli, začátek desátého domu, jinak též střed nebe. Jde zároveň o nejvyšší bod horoskopu, o bod ekliptiky, který v okamžiku našeho narození protíná místní poledník. Rovněž se zakresluje postavení některých významných hvězd, většinou jde o ty největší, tzn. alfy jednotlivých souhvězdí, např. Regulus alfa souhvězdí Lva…

Jak hvězdy působí na náš život? Čím jsou stanovena pravidla determinace naší životní síly i povahy? Mluvil jste o "astrologické kvalitě okamžiku, v němž se člověk narodí" - můžete tuto kvalitu blíže vysvětlit?

Každý člověk se rodí za určité konfigurace nebeských těles, která představují určité rozložení "energií". To slovo energie dejte do uvozovek, jeho použití v souvislosti s astrologií je ošidné. Příčinu, proč astrologie funguje a kde je ta síla, která astrologické vlivy způsobuje, zatím nikdo nezměřil, nezvážil, a kromě toho, že funguje, o ní zatím nic nevíme… Rozložení energií při narození v daný okamžik na daném místě je z hlediska astrologického poznání určující či spoluurčující pro kvalitu všeho, co v ten okamžik přichází na svět. Dítě je samozřejmě počato mnohem dřív, existuje jako bytost už v prenatálním stavu a na všechny možné podněty již před narozením reaguje. Astrologie nicméně pozorováním a zkušeností zjistila, že za nejpříhodnější okamžik pro sestavení horoskopu lze považovat okamžik prvního nádechu, kdy se plíce poprvé naplní vzduchem.

Jak astrologie pracuje s jevy, jakými jsou např. nedonošené děti, porody císařským řezem nebo adopce? Čas narození je v těchto případech buď "nepřirozený", nebo není známý…

Když v astrologii neznáme čas narození, máme problém. Já jsem schopný astrologickými metodami najít přesný okamžik narození plus mínus dvacet, třicet vteřin v tom případě, že okamžik narození, který mi klient sdělí, se od pravdy neliší víc než třicet minut. Pak už je to hodně neschůdné. Neznalost hodiny narození v podstatě vylučuje možnost sestavení spolehlivého horoskopu. Jinak, ať jde o porod přirozený nebo vyvolaný, nebo o císařský řez, ať je dítě přenošené nebo nedonošené, vždy je rozhodující okamžik prvního nádechu.

Lidi obvykle nejvíce zajímá právě interpretace jejich horoskopu narození (tzv. nativního horoskopu), z něhož získají charakteristiku své osobnosti. Co všechno se z tohoto horoskopu můžeme o sobě dozvědět?

Rozložení kosmických sil představuje určitou kvalitu, a výklad této kvality je výkladem toho kterého horoskopu. Horoskop představuje jakýsi obtisk v nás a reaguje na změny všech dalších kosmických pohybů a prostorových postavení nebeských těles v průběhu našeho života. Vypovídá více o situacích, do kterých se dostáváme. Astrologie je schopna člověku ukázat, co takzvaně dostal do vínku, ať už jde o vlastnosti fyzické nebo psychické. Z horoskopu se můžeme dozvědět mnohé o své povaze, o svých lepších a horších vlastnostech, o svých nadáních a dispozicích, ale také o oblastech, kde zrovna vlohami neoplýváme. Horoskop vypovídá též o kvalitě našeho zdraví a tom, jak je můžeme svým konkrétním životním stylem chránit a podporovat, nebo naopak ničit. Odhaluje i hrubé rysy, které ponese naše životní historie - můžeme se tedy dovědět, s jakou pravděpodobností přijdou určité situace a jak se na ně můžeme aspoň do určité míry připravit. Rozhodně ale varuji před tím, aby si někdo nechal dělat horoskop na dálku, prostě tím, že někam zašle svoje data a počkal, co mu přijde zpět. Je důležité, aby astrolog s klientem mohl vést rozhovor, který ukáže, jak se u toho kterého člověka dané konfigurace uplatňují.

Jak říkáte lidem o jejich špatných vlastnostech?

S naprostou pravidelností se mi stává, že lidé ode mne odcházejí a diví se, že jsem u nich žádné špatné vlastnosti nenašel. Už stereotypně jim odpovídám. "Jen si tu kazetu, kterou jsem vám namluvil, doma párkrát poslechněte a uvidíte, jak se mýlíte." A opravdu. Často mi pak zavolají a řeknou něco ve smyslu: "Měl jste pravdu, toho špatného je dost a mám o čem přemýšlet". Kdybych to dělal tak, že bych klientovi bez obalu řekl třeba: "Člověče, co s vámi, vždyť vy kradete, kudy chodíte, a lžete ještě víc", pak by se se mnou pochopitelně ani nebavil. Ono není lehké říkat lidem nepopulární skutečnosti. K nejobtížnějším situacím pro mě patří ty, když přijdou rodiče, přivedou své dítě a řeknou: "On je náš Venoušek takovej nevyhraněnej, řekněte nám, k čemu by se hodil…". No a já z horoskopu poznám, že Venoušek žádný výrazný talent nemá a že je třeba to ambiciózním rodičům citlivě sdělit. Naštěstí při pečlivé práci vždycky objevím aspoň to, co je pro Venouška nejméně nevhodné. Problém ovšem bývá i s dětmi šikovnými a talentovanými, pokud rodiče jejich přirozenost neznají nebo nerespektují.

Co nejpozitivnějšího může astrologické poradenství rodině přinést?

V prvé řadě může napomoci každému členu lépe poznat sama sebe i ty druhé a tím napomoci k větší toleranci soužití. Tak např. manželovi, který manželce vyčítá, že je vzteklá, řeknu, že ona je vzteklá, protože se tak narodila a vzteklost je zkrátka její Achillovka. I když s tím bojuje a má snahu se zlepšit, vzteklost je nedílnou součástí její povahy. On by jí i sobě nejvíc pomohl tím, kdyby se snažil ji do situací, které k vzteku vedou, pokud možno neuvádět. Obvykle zabere, když u manžela objevím jinou negativní vlastnost, dejme tomu lenost. Připomenu mu, jak dlouho nechává manželku čekat, když ho poprosí o pomoc s něčím v domácnosti, jak se mu nechce vstát z kanape a dojít vynést koš… To jsou samozřejmě banální příklady, ale princip je z nich patrný. Určité rysy naší povahy jsou jen těžko odstranitelné a když se vzájemně známe, můžeme se naučit jeden druhému vycházet vstříc a nebýt si vzájemně kamenem úrazu.

Existuje někdy rozpor mezi horoskopem člověka a tím, jak tento člověk skutečně žije či jedná? "Prostředí, výchova nebo sociální situace vedou k tomu, že člověk žije deformovaný obraz o sobě samém", řekl k tomu jeden váš kolega. Co může způsobit, že k takové situaci dojde?

Rodina může velmi mnoho pokazit a může také velmi mnoho prospět. Není ale možné, aby taková situace nastala a přitom z horoskopu nebyla vidět. Možnost deformity výchovou bývá vidět dopředu, do toho se dítě prostě už narodí. Já bych to ovšem nepřeceňoval. Pokud se dítě z vlivu svých rodičů včas vymaní, pak obvykle velmi rychle nakloní své snažení svým přirozeným směrem. Naprostá většina lidí intuitivně ví, k čemu se hodí. Horší je to v případech, kdy vliv rodiny zůstane určující, zvlášť když se dítě od svých rodičů včas nedokáže odpoutat nebo se odpoutá málo. To platí paradoxně i pro případy, kdy má rodina na dítě vliv takzvaně dobrý, ale kdy ho drží v umělém světě, v němž dítě nežije samo za sebe. K tomu by asi měli víc co říct kvalifikovaní psychologové nebo psychiatrové, kteří se rodinným soužitím podrobněji zabývají.

Lidé narozeni ve stejnou dobu vykazují určité podobné vlastnosti a jejich životy mají podobné rysy. Dá se říci, kolik toho mám společného se ženou, která se narodila ve stejný rok a den, jen s rozdílem půlhodiny a asi 100 km geografické vzdálenosti? Nedávno jsem takovou potkala…

To už je zajímavý případ. Ale i kdyby lidé měli takřka stejný horoskop - a jsou známy případy dvojčat, která se poprvé nadechla jen s rozdílem několika vteřin - nikdy nebudou žít stejné životy, ač budou mít celou řadu podobných vlastností. Ovšem to, co je bude určitě spojovat a provázet celý život, bude fakt, že v podobných údobích života je budou potkávat podobné situace. Tyto situace budou ovšem tito lidé uchopovat po svém, takže nakonec se jejich životní dráhy mohou úplně rozejít. Vše se také razantně změní, pokud se jeden z dotyčných odstěhuje na druhý konec světa, protože se ocitne pod vlivem jiných kosmických konstelací. Pak pro tohoto člověka musíme počítat jiný horoskop, jako kdyby se narodil v tom místě, kam se odstěhoval, ovšem pro stejný okamžik, v němž se opravdu narodil. A ještě jednu věc je důležité zdůraznit: Astrologie vám nikdy nedává zřejmou předpověď. Nebere svobodu vašim rozhodnutím. Ukáže, jaké možné výhybky budete míjet na svých cestách, ale vy vždycky zůstanete tím, kdo rozhodne o dalším směru. Nikdy neztratíte právo volby. Pokud někteří astrologové věští a čarují a manipulují svými klienty, pak něco není v pořádku.

Kolik poznáte o člověku dřív, než nahlédnete do jeho horoskopu? Kolik prozradí vzhled a chování?

Snažím se lidi dopředu neposuzovat, i když se tomu někdy lze jen těžko ubránit. Ale rozhodně nedělám závěry předem. Pamatuju se na případ, kdy za mnou přišel kluk v odrbaných džínách, s dlouhými vlasy a náušnicemi a kroužky napíchanými nevím kde, zkrátka na první pohled by se člověk zděsil. Unáhlený pohled by napověděl, že jde o blázna nebo povaleče. Ale když jsem začal pracovat na jeho horoskopu a začal jsem s ním mluvit, přišlo překvapení. Byl to uvnitř jemný a kultivovaný, skutečně krásný člověk, jen jeho zevnějšek byl plný odporu a nesouhlasu. Společnost, v níž žije, se mu zdá brutální, povrchní a prolhaná a on se vůči ní potřebuje nějak vymezit. Ježíšovo "Nesuďte, abyste nebyli souzeni", tady platilo víc než kdy jindy.

Horoskopy nejsou stanovovány jen lidem, ale také např. lidským společenstvím (církvím či politickým stranám), stavbám, projektům, významným mezníkům v lidském životě (svatbám) nebo konkrétním událostem. Můžete na příkladech uvést, jak tato oblast astrologie funguje?

Ano, je to tak, i když to u řady lidí může vzbuzovat velké pochybnosti. Vše, co vzniká ve stejném čase, nese v sobě zárodky kvality toho času. Některý okamžik je pro něco vhodný a jiný méně vhodný. Karel IV. nechal např. pečlivě spočítat, kdy se má položit základní stavební kámen pro Karlův most či Univerzitu - a máme je tu dodnes. Existovali a dodnes existují významní politici, kteří bez porady s astrologem neudělají ani krok. Přesto však tento typ horoskopů nedoporučuji přeceňovat, jsou spíše jen pomocné. Jako banální příklad uvedu manželský pár, pracovitý a schopný, který se rozhodne otevřít hospodu. I když si vyberou nevhodný okamžik, tak ta hospoda jim nakonec bude fungovat, ale dá jim to víc práce.

Měli by se s vámi tedy dopředu přijít poradit ti, kdo chtějí úspěšně stavět, být činní v politice nebo podnikat ?

To záleží na tom, jaký mají k astrologii poměr a zda jí přikládají nějakou váhu...

A co třeba svatba? Ta se může jevit z hlediska celoživotního dopadu jako velmi důležitý mezník.

Řeknu vám to takhle: Vždycky je dobré vybrat vhodný termín pro svatbu a ani v tom nemusíme hledat hluboké duchovní nebo esoterické souvislosti. Termín by měl být vhodný pro oba snoubence. Jsou známy případy, kdy se svatby opravdu nepovedly, kdy se třeba servalo příbuzenstvo, kdy jeden z páru dokonce utekl od oltáře. Je možné vybrat optimální termín, jímž eliminujeme všechny podstatné negativní vlivy, které astrologie může předvídat. Den svatby, ať chceme nebo ne, má na pozdější vztah páru obrovský vliv. Je to významný mezník v životě. Všechno, co prožíváte, ve vás zůstává, a pokud je nepříjemnostmi nebo hádkami provázen už samotný začátek manželství, pak vznikne zatížení, které později může být tím závažím, které rozhodne o konci vztahu.

Lze něco společného vypozorovat u jednotlivých generací nebo třeba národů? Jinými slovy, existuje něco jako "kolektivní astrologické vlivy"?

Samozřejmě. To souvisí s tím, že v astrologii rozlišujeme rychlejší a pomalejší tělesa. Ta tzv. vnitřní, která jsou mezi Sluncem a Zemí, včetně Slunce, se pohybují relativně rychle, jeden až dva stupně za den, a Luna dokonce dvanáct až patnáct stupňů za den. Vnější tělesa se pohybují podstatně pomaleji. Např. Mars má sice jemnější těleso, ale poměrně blízké k Zemi, takže má oběžnou dobu asi 1, 881 roku, nicméně Jupiter už má dvanáct let, Saturn skoro třicet, Uran čtyřiaosmdesát a Neptun a Pluto ještě mnohem víc. Planetární konfigurace mezi těmito pomalými tělesy se mění velmi zvolna, a tudíž zasahují celé generace. Tyto generace jsou pak spojeny v určitém pohledu na svět, v obdobných životních situacích.

Můžete uvést nějaký příklad?

Tak např. příslušníci generace, narozené v letech 1963 až 1968, měli všichni konjunkce Uranu s Plutonem v Panně. To je konfigurace, která dává enormní nápaditost, mimořádné schopnosti a sklony k novým myšlenkám, ale také třeba k novým způsobům uchopování moci nebo k manipulaci. Podle toho, jak je tato konfigurace dále ozářena, je v této generaci větší množství vyhraněných charakterů v dobrém i špatném smyslu… Nebo se mi ještě vybavuje generace narozená, tuším, v roce 1898, která měla konjunkci Saturnu s Uranem ve Štíru, a to je konfigurace značně nebezpečná, napovídající náhlé zkrácení života. Mnozí z těchto lidí zemřeli během první světové války… Čili generační prvky lze vysledovat, ale je to velmi obtížné, ví se toho zatím málo a nic jednoznačného nemohu tvrdit.

Kolik má astrologie takových neprobádaných oblastí?

Odpovím vám oklikou příkladem z jiného oboru - z medicíny. Vezměte v úvahu, kolik peněz má k dispozici, kolik lékařů a biologů a dalších vědců se na světě zabývá např. výzkumem rakoviny. Jsou jich určitě nejmíň desetitisíce, pracují ve špičkových laboratořích a do jejich výzkumu tečou nepředstavitelné sumy peněz. Bojují proti rakovině už spoustu let a kam se dostali? Ano, urazili kousek cesty, ale zdaleka nejsou u cíle… Astrologie žádnou podobnou podporu a zázemí nemá a výzkum v naší oblasti jde velmi zvolna. Nemáme k dispozici data, kterých by bylo nutně zapotřebí a jednotliví osamělí astrologové díru do světa neudělají.

Proč je tomu tak?

Není tržní zájem a málokdo v podpoře astrologie vidí smysl. S rakovinou je to něco jiného. Strach ze smrti hýbe světem. V astrologii zůstává mnohé, co zatím nebylo probádáno.

Pojďme si nyní trochu povídat o souvislosti mezi astrologií a psychologií. V čem a jak jsou si blízké? Slyšela jsem, že psychologie je mladší sestra astrologie…

Tak to tedy nevím, jestli bych to řekl zrovna takhle, ale faktem je, že v ne tak dávné době se z astrologie vydělil nový směr psychologické nebo humanistické nebo také transpersonální astrologie. Mimochodem, málokdo ví, že termíny humanistický a transpersonální nepocházejí od psychologů, nýbrž od francouzského astrologa Rudhyara. Psychologové na přelomu předminulého a minulého století udělali takovou invazi do astrologie a přínos tohoto jejich počinu je evidentní a je třeba ho ocenit v tom, že posunuli praxi astrologie a rozšířili ji na terapeuticko-konzultační činnost. Předtím se astrologie soustředila spíše na předvídání, na to, co bude. Psychologický rozměr astrologie je nesmírně důležitý. Zároveň bych ale psychologům vytknul, že vnesli do astrologie spoustu prvků, které s ní nejsou konzistentní. Rozpracovali astrologii způsobem, který nefunguje. Důsledkem bylo a je, že psychologičtí astrologové v mnoha případech neuměli a neumějí dělat prognózy, a mají tudíž tendenci je zakazovat. To já ale považuju za nesmysl. Psychologové mívají také problém s odbornou znalostí matematiky a astronomie a přístup některých vyniká určitou rozvolněností a promiňte mi ten výraz, užvaněností. To mi vadí.

Jaké nejčastější motivy vedou dle vašeho pozorování vaše klienty k tomu, že k vám přicházejí?

Je v tom značný rozdíl u obou pohlaví. U žen převažují motivy partnerské a až potom přichází zdraví, děti a práce. U mužů jednoznačně převažují zájmy pracovní. Teď to myslím statisticky, jaké je procento rozložení hlavního zájmu. Jinak ale samozřejmě většina lidí, kteří ke mně přijdou a chtějí vědět ode všeho trochu, jen něčemu přikládají větší váhu. Nemalé procento lidí přichází s dotazem, pro co mají dispozice, a pro co ne. Chtějí se vyznat lépe sami v sobě. Já se obvykle snažím probrat s každým jedno po druhém a nechám na klientovi, aby dal najevo, kde chce jít do větší hloubky.

Jaké vlastnosti předurčují člověka k tomu, že projeví o astrologické poradenství zájem?

Jen velmi výjimečně se ke mně dostane člověk, který nemá vůbec žádný vztah k duševním a duchovním záležitostem. I když i takoví se někdy objeví, hlavně ze zvědavosti. V naprosté většině ovšem přicházejí ti, kteří mají nějaký vztah buď přímo k náboženství, nebo aspoň k nějaké nevyhraněné spiritualitě. Zkrátka ti, kteří věří, že existuje něco, co nás přesahuje.

Vaši klienti se od sebe zajisté povahově i intelektuálně velmi liší. Máte někdy už předem pocit, že pro některé lidi je docházka k vám zbytečná, protože jsou tzv. "nepoučitelní"?

Lidé, kteří za mnou přijdou, lze rozdělit do dvou velmi odlišných kategorií podle toho, zda mi už během našeho sezení dávají nějakou zpětnou vazbu, nebo nedávají. Pokud někdo jen přijde, sedne si a čeká, co řeknu, tak je to pro mě těžké. Jsem si jist, že kdyby takto někdo přišel do lékařské ordinace, tak ho doktor vyhodí. No představte si tu situaci: "Dobrý den, pane doktore, tak jsem tady." "A co vám je, pane Nováku?" "No já nevím, ale řekněte mi, co mi je." Doktor by mu vynadal do kreténů a vyhnal by ho ven. Jen mírnější nátura by se zeptala: "A co sem lezete, když jste zdráv?" "Já ale nejsem." "A co vám je?" "No já nevím." "No tak přijďte, až to budete vědět." Já vím, že bych měl takového člověka taky vyhodit, ale obvykle to nedělám. Jenže nekomunikativní klient je velmi obtížný. Oč je snazší, když přijdou lidé, kteří vědí, na co se chtějí zeptat, a kteří si uvědomují, že sami spoluutvářejí svůj osud, že mají možnost konzultovat některé situace. Ale ať už je klient jakýkoliv, když ode mne nakonec odcházejí, v naprosté většině případů mi nakonec něco řeknou a nebo, spíš výjimečně, třeba později aspoň zavolají. Poděkují, že jsem jim pomohl. S negativní zpětnou vazbou se setkávám velmi výjimečně.

Co je z astrologického hlediska dané a co je proměnlivé?

To je nesnadná otázka. Řada situací, do kterých se v životě dostáváme, přijde, ať chceme, nebo nechceme. A vůbec ani nemáme vliv na to, jestli přijdou. Příklad: Jdete v osmnácti do tanečních a tam někoho potkáte a je z toho velká celoživotní láska… Tak třeba tohle lze astrologicky předpovědět velmi dobře. Nebo jste v práci, a tu se majitel vaší firmy rozhodne firmu prodat, jenže nový majitel snižuje stavy a vy se ocitnete mezi nezaměstnanými. I tohle lze předvídat. Ale ať už se děje cokoliv, člověk má za všech okolností svobodnou vůli, jak se k té či oné situaci postaví. Naše reakce vycházejí v takových případech z našich zkušeností a povah, takže úplně bez determinace nic nekonáme, ale můžeme s tím vším pracovat. Tu svobodu prostě máme.

Jak může astrologie přispět k lidskému zdraví?

Bylo by ideální, kdyby lékař byl zároveň i astrologem. Řada lékařů se astrologií opravdu zabývá, ale bohužel často nejdou do hloubky natolik, aby to mělo pro zdraví jejich pacientů skutečný efekt. V horoskopu každého člověka jsou vidět dispozice k onemocnění, která mají charakter jak vrozených vad, tak i potenciálních neduhů zděděných po rodičích geneticky, a stejně tak i těch nemocí, které si můžeme uhnat špatným životním stylem. Tady platí, že tělo každého člověka snese a potřebuje něco jiného, každý z nás jinak potřebuje pohyb, snese alkohol, tučná jídla apod. V tomhle nám astrologie umí poradit. To nejobtížnější a nejsložitější spočívá ale v tom, pochopit a vysvětlit provázanost těla a ducha a vysvětlit, jak naše zdraví souvisí se způsobem našeho chování a myšlení. Tady by ale astrologie rovněž potřebovala řádný a dlouhodobý výzkum.

Kdysi jsme se spolu bavili o tom, že z hlediska astrologie existují dny vhodné a méně vhodné pro lékařské výkony a operace, že v určitém čase se stejná rána hojí lépe a bez komplikací, a jindy přesně naopak. Mohl byste říci pár slov k tomuto problému?

Např. v USA v některých lékařských časopisech vycházejí seznamy dnů, kdy se má a kdy se nemá operovat. Stará astrologická zkušenost praví, že např. není vhodné jakkoliv intervenčně zasahovat nebo řezat do organismu ve dny novu a úplňku Měsíce plus mínus jeden den. V tyto dny se mění povrchové napětí kapalin a dochází k značnému kapilárovému krvácení. Tohle funguje naprosto jednoznačně. Dále astrologie rozlišuje dny vhodné pro operaci jednoho orgánu, ale nevhodné pro operaci jiného. Ale proč je tomu tak, vám exaktně nevysvětlím. Medicínské výzkumy a důkladná šetření v tomto směru zatím nikdo nezaplatil… A tak zatím jen víme, že to tak prostě funguje.

Jaké vlastnosti a schopnosti předurčují člověka k tomu, aby se mohl stát opravdu dobrým astrologem?

Zrovna o tom píšu knihu, která to rozebírá z astrologického hlediska. Tam hraje hlavní roli znalost matematiky, fyziky, astronomie a psychologie. Jsou ale i další hlediska. Astrologie je věda o životě. Astrolog by měl mít dobrý vztah k životu, měl by mít rád lidi. Pokud tohle všechno řečené má, pak - zhruba po pěti letech praktikování astrologie začne trochu tušit, oč jde, po deseti letech bude vědět o něco víc a po dalších dvaceti, třiceti, už se snad bude moci říct, že něco umí.

Co přivedlo k astrologii vás osobně?

Zvědavost.

Kdy to bylo?

Zhruba někdy ve dvanácti, třinácti letech jsem se začal zabývat chiromantií a ve čtyřiadvaceti jsem přešel k astrologii, která byla nesrovnatelně větší výzvou a skýtala mnohem větší možnosti poznání a měla mnohem větší dopad.

Vzdal jste se svých ambic politických i vědeckých ve svém původním oboru, jímž je aplikovaná optika, a naplno se věnujete astrologickému poradenství. V české převážně racionálně-materialistické společnosti vám takové rozhodnutí přináší i mnoho kritiky a posměšků. Jak se s tím vyrovnáváte?

Dokud jsem na strojní fakultě učil optiku a vedle toho si dělal astrologii, tak jsem obojí dělal dost naplno, ale ne tak moc veřejně. Pokud jde o politiku, tam jsem se dostal shodou okolností, které nastaly v prosinci roku 1989, ale nijak zvlášť jsem po tom netoužil a nedělal jsem nic pro to, abych tam setrval. Dneska jsem odtamtud rád pryč. Nyní se věnuji téměř výhradně astrologii a pokud jde o nadřazený pohled kolegů vědců, tak byly doby, kdy mě to štvalo a kdy jsem se snažil s nimi diskutovat, ale už jsem toho nechal. Víte, mně nevadí neznalost, na té není nic špatného, každý z nás něco neví. Co mi vadí, je neochota neznalost odstraňovat. Ano, jsem opravdu bytostně přesvědčen, že pokud existuje nějaký hřích, vymezený obecně i v náboženském smyslu, pak je to neochota odstraňovat nevědomost.

Otázky po smyslu a metafyzických souvislostech jsou dnes považovány za nevědecké. Astrologické myšlení do značné míry probíhá v analogiích a symbolických obdobách, jenže současná kauzálně-mechanistická věda tento způsob myšlení není schopná přijmout. Optimálně by se oba způsoby myšlení měly doplňovat. Zároveň platí, že každá věda je zároveň i víra. Nakolik je astrologie věda a nakolik víra?

Víra je základem přístupu k životu ve všech rovinách. Když cokoliv chcete udělat nebo poznat nebo změnit, tak vždycky všechno začínáte s vírou, že se vám to povede, že to k něčemu bude. Z tohoto pohledu je víra a schopnost věřit u každého počátku poznání.

Poznáte z horoskopu, jak na tom člověk s touhle vírou je?

Těžko. Tak jednoduché to zase není. Možnost věřit má každý.

A kde v tomhle všem stojí případná víra v Boha?

Víte, mně je vlastně jedno, zda člověk věří nebo nevěří. To já neposuzuju. Rozhodující pro mě je, jak se kdo chová. Znám řadu věřících, kteří se umějí chovat jako svině, a znám lidi, kteří o Bohu nechtějí nic vědět, ale chovají se čestně… Zároveň mě napadá příhoda, která by se na závěr našeho povídání možná mohla hodit: Jakýsi buddhistický mnich nebo možná jen zvědavec přišel kdysi k Buddhovi a položil mu otázku: "Je Bůh, nebo není?" A chtěl slyšet odpověď ano - ne. Buddhismus o Bohu explicitně nemluví. Buddha odpověděl: "Ty mi připomínáš venkovana, kterému někdo zapálil barák nad hlavou, a ty, místo abys hasil, běháš po vesnici a ptáš, se, kdo ti dům zapálil."

Děkuji za rozhovor.

Doc. Ing. Antonín Baudyš, CSc. se narodil 9. září 1946 v Praze. České veřejnosti je znám jako někdejší politik, vysokoškolský pedagog z katedry přesné mechaniky a optiky při ČVUT a také jako autor řady patentů a mezinárodně uznávaných vynálezů v oboru optiky. Od září 1994 se téměř výhradně věnuje jinému oboru, kterému zasvětil pětatřicet let svého života - astrologii. Patří k uznávaným českým astrologům.

Použitá a doporučená literatura:

KEFER, Jan. Praktická astrologie. Praha: Trigon, 1996
PARKER, Julia a Derek. Velká škola astrologie. Praha: Slovart, 2004
RIEMAN, Fritz. Astrologie - Využití astrologické symboliky v poradenství a psychoterapii, Praha: Portál, 2004

Anketa: Co si myslíte o astrologii?

K astrologii mám rozporuplný postoj. Prubířským kamenem každé vědy či nauky by kromě její odborné znalosti měla být i praktická zkušenost, která její teorie či hypotézy potvrdí nebo vyvrátí. To mi u astrologie chybí. Zároveň zní ale logicky, že bychom neměli zavrhovat disciplínu, jejíž zákonitosti nejsme schopni dokonale vysvětlit nebo obsáhnout svým dosavadním věděním. Navzdory vší vědě a tolik častému materialismu i ateismu zůstávají současný svět i náš život plny tajemství. Záleží na každém z nás, jak s touto skutečností naloží. Obecně je mi ale bližší postoj tolerance než ukvapených soudů, zvláště když pravdu v tomto případě nelze prokázat.

Anna, učitelka, Praha

Věřím, že vše na tomto světě má svůj řád a řídí se určitými zákonitostmi. Z tohoto pohledu se mi jako jeví zcela nepochybné a zásadní působení nebeských těles na v podstatě všechny oblasti života na zemi. Tyto kosmické síly mohou působit pozitivně i negativně a člověk, pokud to dokáže, jich může využívat stejně dobře jako například plavec vodní proud. Pokud chcete plavat proti proudu, jde to sice také, ale je to mnohem namáhavější, a je-li proud příliš silný, může to být i nemožné. Díky astrologii jsme schopni poznat a uvědomit si sílu a účinky alespoň některých těchto kosmických sil - proudů - a podle našich schopností jich potom také můžeme využít. Pro mne osobně je astrologie také naprosto jasným důkazem toho, že Vesmír byl stvořen a že je řízen inteligencí, jež naprosto přesahuje naše chápání a představy. Je jasným důkazem existence Boží. Astrologie je nejstarší vědou v dějinách lidstva a prakticky po celou dobu lidské historie byla i oblastí, která požívala mimořádné úcty a významu. Byl bych rád, kdyby tomu tak opět bylo i v Čechách.

Petr, houslista, Praha

Astrologii považuji za smysluplnou. Za jednu z možností, jak nahlédnout na svůj život jinak než běžnýma očima. Rozumím jejímu principu tak, jak ho popsali T.Detlefsen a R.Dahlke v knize Osud jako šance, t.j. jde o zkoumání pohybu planet a jeho využití jako modelu uzavřeného a popsatelného systému, který je paralelou dějů, jež se odehrávají tady na zemi. Celou záležitost považuji ovšem za velmi složitou. Nesmírně záleží na osobě astrologa, nakolik je schopen ve svém vyjádření zohlednit všechny potřebné aspekty. Osobní astrologické poradenství se totiž může týkat citlivých témat v osobním příběhu člověka a v práci s nimi. Proto je mi bližší tzv. psychologická astrologie, která s tímto počítá, využívá možností astrologie jako podnětů v psychoterapeutickém procesu a v rukou zkušeného psychologa - snad - nemůže nadělat tolik škody jako v rukou inteligentního, leč psychologicky nezdatného astrologa. Já sama jsem zažila momenty, kdy jsem vnímala astrologické poradenství jako velmi cenné a podpůrné, ale jindy jako poněkud matoucí a kontraproduktivní. Prostě všichni jsme jenom lidi, i astrologové, jenže jejich role je staví do postavení "mocných" a tím i potenciálně nebezpečných. Nejspíš právě proto působí astrologie na některé lidi jako červený hadr na býka. Osobně vnímám astrologické poradenství jako něco velmi cenného, leč poněkud extrémního. Pokud ji člověk má brát vážně, pak to vyžaduje velikou duševní vyspělost jak u astrologa, tak u klienta. U astrologa navíc velký um a zkušenost. Do běžného spektra poradenských služeb bych astrologii určitě nezařadila, ale nevidím důvod, proč by se o ní nemělo mluvit vůbec.

Daniela, lékařka psychiatr

Astrologického poradenství jsem využil jednou. Hlavním motivem mého zájmu byla asi zvědavost. Co o mně hvězdičky a planety vědí?! Nechtěl jsem znát budoucnost, spíš se poradit o tom, kam a jak dál ve chvíli, kterou jsem vnímal jako přešlapování na místě v osobním i profesním životě. Chtěl jsem se (sám o sobě) dozvědět co nejvíc. Přátelé mi občas - a díky za to - nastavují zrcadlo, ale stejně jako kdokoliv jiný, ten jejich obraz někdy odmítám a vztekám se a jindy se tam podívám rád a s nadšením. Snažím se být upřímný, ale někdy se neubráním a v tom zrcadle vidím někoho jiného. Astrologie nebyla tehdy mým přítelem. Nemusí být zdrženlivá a jistě bude "objektivní", říkal jsem si. Když rozumí tajemství planet, proč by neměla říkat pravdu? Proč v tichu a soustředění chvíli nezkusit naslouchat, proč nepřemýšlet? Mám rád lidi, knížky, vědní discipliny, mám rád tajemství a vůbec všechno, co mě "nutí" přemýšlet o životě, o sobě, ale zároveň mi také odpovídá na moje otázky nebo další otázky probouzí. Mám rád živý dialog. Rozhovor v pravém slova smyslu. A proto mám rád astrologii.

Robert, novinář, Praha

Astrologie funguje a nabízí poznání sebe sama. O tom nelze pochybovat. Ale napadá mě, jestli to je opravdu dobrá cesta k sebepoznání. Pro ilustraci: Tatínek, vysvětlující čtyřletému zvědavému chlapci, proč se denně holí, mu v tomto věku také nepůjčí břitvu, aby si to s ní synek sám vyzkoušel. Informace podaná nevhodnou formou, v nesprávný čas, na špatném místě či nekompetentním člověkem může mnoho pokazit v materiální, duševní i duchovní oblasti. Nic z toho astrologie nemůže vyloučit. V kvalitě a formě sdělených informací jsme odkázáni na "kvalitu" astrologa - člověka omezeného nejen odbornými znalostmi, nýbrž i vlastní minulostí či charakterovými vlastnostmi. Nevím, zda je vůbec možné najít takového, kterému se lze skutečně "svěřit". A tím se pro mě tato cesta poznávání souvislostí stává nepřijatelnou. Jsem přesvědčená o tom, že bych se svým životem měla nakládat odpovědně a že existuje i jiná cesta, založená na pevném základě vlastního a hlavně vědomého rozhodování.

Světlana, úřednice, Praha

Zajímá mě, co se v každém jednotlivém člověku skrývá za dispozice a jak s nimi lze pracovat. Nedá se říci, že by některý horoskop byl vyloženě skvělý a jiný špatný. Záleží jen na člověku, jak jej uchopí. Horoskop může pomoci zjistit, co nám v životě půjde lépe a o co je zbytečné se snažit. Horoskop nikoho nenutí měnit život. Většinou ale za astrologem přichází člověk, který není ve svém životě s něčím spokojený a chce se změnit nebo rozvíjet to, k čemu má nejlepší předpoklady. Uvedu příklad: Dobré je to vědět u dětí. Z horoskopu se dá vyčíst, že tvoje dítě má např. předpoklady k hudbě, ale je zbytečné ho nutit do sportu. To neznamená, že by nemělo mít pohyb, ale vrcholový sportovec z něho nikdy nebude. Zato hudba mu bude přinášet veliké potěšení a bude ho naplňovat… Astrologie mi tedy dává inspiraci. Když jsem ji poznala, měla jsem nejdřív potřebu o ní každému vykládat, ale už mě to přešlo. Mnoho lidí hned útočí a často i ti nejbližší. Je veliká škoda, že lidé nejsou schopni kriticky hodnotit informace, které jsou jim jednostranně předkládány z oficiálních míst, a to i přesto, že je často předkládají lidé naprosto nedůvěryhodní.

Alena, andragožka, Praha

Všem, kteří astrologii odsoudí, aniž ji znají, bych doporučil trochu skromnosti a drobné přivzdělání. Zejména mám na mysli ty, kdo si myslí, že toho vědí dost na to, aby byli s názorem rychle hotovi. V případné diskusi se vzdělanějším zastáncem astrologie riskují porážku. Dále připomínám, že není zas tak málo skutečně velkých vědců, např. fyziků, kteří skromně přiznávají, že toho o vesmíru zatím nevíme tak moc, jak by se mohlo zdát, a že ke skutečně vědeckému smýšlení patří spíš pokora a rozmysl, než nepodložený odsudek. Astrologie si navíc nehraje na exaktní vědu, A ruku na srdce - motorem veškerého pachtění jsou lidské představy o štěstí. A kdo z nás jde na štěstí přísně vědecky? Volíme si třeba svého životního partnera nějak vědecky a racionálně? Konáme kvůli tomu nějaké pokusy, což by bylo vědecky "košer"? Přiznejme si, že ne vše v našem životě je přísně uspořádáno, ne všechno lze vysvětlit, a přesto některé věci prokazatelně "fungují". Astrologie se nikomu nevnucuje, volba je na naší straně.

David, historik, Praha

Pro časopis Aperio II/2005, nakonec zůstalo "v šuplíku"

Zpět na seznam rozhovorů

Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti