PhDr. Eva Labusová - rodičovství - psychologie

Eva Labusová - Rodina, vztahy, péče o duši.

Bez věrnosti není možné ve vztahu prožívat skutečnou blízkost

V týdnu od 14. do 20. února 2011 proběhl v ČR již pátý ročník Národního týdne manželství, největší celonárodní iniciativy na podporu manželství v naší zemi. Vedle motta "Dobré manželství není samozřejmost", které provází NTM od prvního ročníku, byla letos tématem manželská věrnost. Povídala jsem si o ní s rodinnou a párovou terapeutkou Hanou Imlaufovou z pražské Křesťanské pedagogicko-psychologické poradny:

Současná společnost přistupuje k nevěře s tolerancí, ještě před několika desítkami let nevídanou. Kde má tento posun svůj původ a jak mění vztahy mezi muži a ženami?

Důvodů ke změně postojů k nevěře je mnoho, původ má ale jistě zejména v odklonu lidí od zodpovědnosti. V tom, že se sliby neplní a dané slovo nedodržuje ani v mnoha jiných oblastech života. Další příčinou je jistě výrazně prosazovaná samostatnost žen, jejich ekonomická nezávislost, a tudíž oslabení vzájemné ekonomické spoluzodpovědnosti manželů, resp. dříve mužů. Ve hře je i prosazování práva jednotlivce nad právem dalších členů rodiny. Nevěrný muž či žena hájí své právo na štěstí, a tedy i mimomanželský vztah, bez ohledu na bolest dětí či podváděného partnera. Vztahy mužů a žen nevěra dramaticky mění. A není přece bez souvislosti, že slovo nevěra a slovo důvěra mají společný základ. Bez vzájemné důvěry v manželství nelze prožívat skutečnou blízkost.

Dnes se často setkáváme s názorem, že nevěra je geneticky podmíněna - bývá povýšena málem na přírodní zákon, podle kterého člověk patří do živočišné říše a má své pudy, které ho navzdory vší kultivovanosti nakonec ovládnou. Jaký je Váš názor na taková tvrzení?

Taková tvrzení existují, ale existují i jiné názory, které hovoří o tom, že lidská sexualita se liší od sexuality jiných tvorů právě tím, že člověk své pudy může ovládnout rozumem a vůlí. Sebeovládání je důležitou složkou lidské osobnosti a v oblasti sexuality má své důležité místo. Sexuální styk má být vyjádřením lásky, jednoty a sebedarování, nikoli jen uspokojením tělesné pořeby. Manželé, kteří prožívají spokojený sexuální život, se vyznačují tím, že v oblasti sexu mají postoj úcty k tomu druhému a drží v rovnováze postoj "dávání" a "braní". Bohužel dnes lidé k sebeovládání vedeni nejsou ani v jiných oblastech, natož v oblasti sexuality.

V čem spatřujete význam manželské/partnerské věrnosti?

Střípků mozaiky věrného manželství je hodně. Hodně záleží na tom, jak jsme v manželství spokojeni. Jak lidé prožívají jednotu, lásku a pocit, že jsou druhým milováni. Záleží na dobré komunikaci, intimitě a porozumění nejen v oblasti fyzické, ale i duševní a duchovní. Pokud se toto vše má dařit, musí oba manželé o trvalé budování vztahu usilovat a pečovat o něj. Doslova tak, jako je potřeba pečovat o zahradu, aby vám nezarostla plevelem, či přikládat stále na oheň, aby vám nevyhasnul.

Jaký hlavní kvalitativní rozdíl pozorujete jako párová terapeutka u vztahů, v nichž si partneři zachovávají věrnost, a u těch, které jsou konfrontovány s nevěrou?

Není snadné srovnávat kvalitu manželské lásky. Jde o velmi individuální prožívání. Určitě platí, že ti, kteří v manželství nejsou spokojení, s větší pravděpodobností navážou mimomanželský vztah. Ale nespokojenost v manželství je také stav, s nímž je přece možno něco dělat. Opustit partnera a děti bývá řešením nejméně vhodným. Vlastně to ani nechci nazvat řešením, často to bývá jen únik a zrada.

Anketa:

Jaký význam přikládáte manželské/partnerské věrnosti?

Dita Studecká:

Věrnost patří k důležitým aspektům zdravého a fungujícího vztahu. Osobně jí přikládám velký význam. Od svého partnera očekávám, že se na něj mohu na 100% spolehnout, a to samé se snažím nabízet. Věrnost je pak jednou z forem, jak toto můžeme dokázat. Pokud by jeden z nás byl nevěrný, již navždy ve vztahu chyběla ona důvěra - ta je pro mne skutečně základním kamenem vzájemnosti.

Terezie Dubinová:

Zkušenost nevěry je velice bolestná a traumatická jak pro manžele, tak - a na to se často zapomíná - pro jejich děti, jak o tom svědčí např. léčení rodu a rodinného systému terapeutickou metodou rodinných konstelací, kde se téma nevěry jako traumatizujícího zážitku pro další generace často objevuje. Nevěra znamená zradu, zničení důvěry. Někdy ale také výzvu začít o vztah pečovat mnohem víc. Z rodiny znám jak případ manželů, kteří spolu sice zůstali, ale již nikdy si nedokázali důvěřovat a chovat se k sobě hezky a bez výčitek, tak případ manželů, kteří si dokázali odpustit a cca 15 let po rozvodu se opět vzali. Řekla bych, že manželé, kteří jsou si věrní, si důvěřují, a to v rodině vytváří atmosféru stability a bezpečného prostředí, které je důležité jak pro partnery, tak především pro děti.

Václav Dvořáček:

Děkuji, že se někdo věnuje tématu věrnosti, které počítám mezi úhelné kameny manželství!

Proč? Protože věrnost má své kořeny v maličkostech, které jsou zdánlivě nicotné, ale které pro manželství tvoří živou půdu, prameniště,. Věrnost v maličkostech, ať už se jedná o zdánlivě nevinné kolegiální vtípky nebo respektování hranic intimity partnerského vztahu v rozhovoru s druhými lidmi, nás trénuje pro chvíle, kdy se musíme osvědčit především sami před sebou tváří v tvář pokušení. Tehdy získává partnerský vztah punc výjmečnosti, něčeho, co za to stojí a co má skutečnou hodnotu.

Více o Národním týdnu manželství na www.tydenmanzelstvi.cz

Vyšlo v časopise Rodiče 2 2011

Zpět na seznam rozhovorů

Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti