Důvěra ve vlastní tělo pomáhá obtíže porodu překonat
|
U příležitosti Světového týdne respektu k porodu 2010 (STRP), který se věnoval tématu "Porodní bolesti a radosti" vznikl i tento rozhovor s ženskou lékařkou MUDr. Ivanou Šmrhovou z Františkových Lázní:
Mnoho lidí si myslí, že porodní bolesti přinášejí pouze trápení a že by bylo lepší se jim vyhnout. Jaký má bolestivost kontrakcí vlastně smysl?
Bolest je zcela subjektivním modulem lidského bytí. Přesto, že sebou nese trápení, sehrává také pozitivní úlohu. Je důležitým varovným i diagnostickým příznakem. Akutní bolest nám vlastně pomáhá v přežití, připravuje nás na zvládnutí nějaké zátěže. Takovou bolestí je i bolest porodní. Jednoduše a laicky řečeno, porodní bolesti vznikají stahováním aktivní části svaloviny dělohy a dále i tlakem naléhající části, hlavičky či zadečku miminka, na nervové pleteně malé pánve.
Dá se dopředu odhadnout, jak bude u té které ženy porod probíhat?
Každý porod a vnímání kontrakcí je jiné, a to i u téže ženy. Logicky by se dalo sice předpokládat, že při druhém a dalším porodu bude žena bolesti snášet lépe, protože už ví, o co jde, ale není tomu tak vždy. Vnímání bolesti závisí na mnoha faktorech. Nejen, že každý z nás je jinak citlivý, tj. máme různý práh bolesti, ale záleží i na momentálním rozložení fyzických a psychických sil a na zcela konkrétní situaci, v níž se zrovna nacházíme. Jde i o to, jak žena své zdroje umí v průběhu porodu rozložit a jak s bolestmi pracuje. Mezi ženami jsou v tomhle obrovské rozdíly.
Nezáleží i na tom, co žena dopředu očekává? Strach z bolesti přece ochromuje. A naopak těšení se na dítě a důvěra ve vlastní tělo pomáhá obtíže porodu překonat…
Určitě. Síla porodního prožitku přímo úměrně souvisí s ženinou psychikou. To znamená, čím lépe umím spolupracovat s bolestí, čím více mám sebevědomí a víru ve zvládnutí porodu, čím lepší je okolní atmosféra a lidská přívětivost porodního personálu, čím nerušeněji porod probíhá, tím více se vyplavují hormony porodního "koktejlu lásky", jejichž působení porod silně pozitivně ovlivňuje. Žena, ale i její přítomný muž, bývají po normálním porodu radostní, šťastní, euforičtí.
Někdy se mluví o bezbolestném, orgasmickém porodu…
Takový znám já osobně jenom z literatury, sama jsem se s ním v praxi nesetkala. Je známo, že např. různé indiánské kmeny při používání různých vykuřovadel, zaklínadel, magií, přírodních opiátů a hypnózy umí rodit opravdu bezbolestně. Jejich ženy se během porodu ocitají v určitém transu. Ale i ženy domorodých afrických kmenů, které rodí jen tak na poli, zvládají porod často výborně, jen tak opřené o strom.
V západních zemích však ženy rodí, obecně viděno, mnohem hůř, m.j. proto, že se porodu nesrovnatelně více bojí. Co radíte ženám, které mají z porodních bolestí hrůzu?
Doporučuji jim kvalitní psychoprofylaktickou předporodní přípravu, kde se o bolesti, o strachu z ní a z neznáma i o potřebě sebevědomí otevřeně hovoří. Nezastupitelnou odbornou a zároveň individuální péči v tomto směru provádí dula nebo porodní asistentka. Pomocí může být i pohovor s psychoterapeutkou. Důležité je, aby se žena před porodem dozvěděla o různých možnostech a prostředcích k tlumení porodních bolestí. Z neinvazivních metod může ke zmírnění bolesti napomoci akupunktura, akupresura, aromaterapie, muzikoterapie, teplá voda, masáž, úlevové polohy, transkutánní elektrická nervová stimulace apod. No a pak máme samozřejmě různé farmakologické metody porodnické analgezie a regionální blokády. To vše bolest více či méně zmírňuje, za přítomnosti různého stupně vedlejších účinků. Pokud žena přes veškerou přípravu blížící se porod i nadále vnímá velmi negativně, pak je v jejím případě lepší pro zmírnění stresu jejího i plodu využít moderních farmakologických metod a regionálních blokád.
Proč si naše společnost porod víc spojuje se strachem a rizikem než s tvořivou sílou ženského těla a radostností? Co by se proti tomu dalo dělat?
Bohužel jsme si zvykli, myslím farmakologicky, mnoho přirozených a obranných reakcí našeho organismu potlačovat dřív, než naše tělo na ně stačí přirozeně odpovědět. Náš organismus neposilujeme, naopak ho zbytečně senzibilizujeme. Například mnoho lidí potlačuje přirozený projev různých nemocí jako je třeba teplota. Již při pouhém zvýšení do 38 ° C si vezmou Paralen. Nenechají organismus reagovat, zabraňují mu v spontánních imunitních pochodech. A organismus se pak neumí bránit ani dalším nepříznivým vlivům. S bolestí při porodu to bohužel mnohdy přiživujeme i my zdravotníci, protože rodivší ženu rovnou považujeme za pacientku, díváme se na ni jako na snůšku všech možných komplikací, které nás napadnou. A tudíž poměrně často "raději preventivně" zasahujeme do přirozeného porodního děje.
Jak se tomu vyhnout?
Rodička by si měla vybrat takovou porodnici, kde personál bude vlídný, příjemný a empatický, kde bude domáčtější prostředí, kde budou respektovat přirozenost porodního procesu, kde budou trpěliví a kde si žena bude moci svobodně vybrat porodní polohu. Takovým vhodným místem jsou tzv. porodní centra nebo porodní domy, kterých, doufám, bude časem více vznikat při stávajících porodnicích. Samozřejmostí před takovým porodem by pak měla být i možnost projít důkladnou předporodní psychoprofylaktickou přípravou.
Vyšlo v časopise Rodiče 5/2010
Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti
Na cestě ke spokojenému porodu
Deprese a trauma
v souvislosti s porodem
Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment
AZ RODINA.cz
– informační portál
(nejen) pro rodiče
