Je třeba zkoumat, co je třeba měnit a co zachovat
Rozhovor se senátorem Martinem Mejstříkem
22. ledna 2008 se v Senátu ČR pod záštitou Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice a jeho předsedy, nezávislého senátora Karla Bartáka, uskutečnilo veřejné slyšení, jehož název pořadatelé zformulovali do otázky"Rovnost příležitostí mužů a žen - přirozený vývoj nebo sociální konstrukce?". Cílem bylo zapřemýšlet nad tím, jak souvisí prosazování rovnosti příležitostí mužů a žen s možným nežádoucím potlačením přirozeného rozdělení rolí v rodině a ve společnosti.
Toto veřejné slyšení mělo poněkud jiný rámec, než bývá zvykem. O problematice rovných příležitostí bylo záměrně pojednáno převážně jen z konzervativního, resp. křesťanského hlediska, což vyvolalo nevoli ze strany některých zastánců a zastánkyň genderových sociálních teorií.
Přestože hlavní iniciátor, senátor Martin Mejstřík, vysvětlil důvody pro určitou jednostrannost veřejného slyšení v následné Tiskové zprávě, položila jsem mu ještě několik doplňujících otázek:
Proč bylo veřejné slyšení pojato tak jednostranně?
Protože se pořadatelé shodli, že veřejná diskuse na téma rovných příležitostí doposud probíhá poněkud nerovnoměrně a že převládají akce, kde mají hlavní slovo zastánkyně/ zastánci "genderové školy". Problematika rovných příležitostí je daleko složitější, než jak ji podávají ony/oni.
Podle jakých kritérií byli vybráni řečníci a řečnice?
Chtěli jsme, aby byl zastoupen pohled zejména z křesťanských pozic. Osobně se domnívám, že křesťanství je živá filosofie, která musí i dnes hledat a nalézat odpovědi na aktuální otázky.
Nakolik šlo pouze o iniciativu senátora Martina Mejstříka a nakolik akci podpořili ostatní senátoři a senátorky?
Byl to můj nápad, ale po diskusi na téma obsahu a cíle veřejného shromáždění ve výboru, kde jsou zastoupeni senátoři a senátorky podle politické příslušnosti - 5xODS, 1xČSSD, 1xKSČ(M), 1xSNK, 1xKOD, 1xKDU-ČSL - byl přijat, pokud si dobře pamatuji, jednomyslně.
 Foto: Tomki Němec
|
Vzbudilo veřejné slyšení nějaký ohlas přímo v Senátu?
Těžko soudit. Přímo přítomni jsme byli tři - senátorka Venhodová (ODS), senátor Barták (KDU-ČSL) a já (KOD). Na chvilku se zastavili také senátorka Domšová (SNK) a senátoři Čunek (KDU-ČSL) a Štětina (SZ). Veřejná slyšení se ale přenášejí vnitřním okruhem do kanceláří všech senátorů a senátorek a pořizuje se zápis, který je následně vyvěšen na webu Senátu a lze s ním dále pracovat. Takže se dá říci, že navzdory slabé přímé účasti senátorů a senátorek, což je spíše pravidlo než výjimka, jsou veřejná slyšení dosti důležitá. Lze se k nim např. zpětně vracet při diskusích nad tou kterou otázkou a také na ně odkazovat.
Veřejnému slyšení bylo některými přítomnými v sále vyčteno, že svým zaměřením umenšilo nasazení všech, kteří v historii i dnes přispěli a přispívají k odstranění faktické diskriminace žen. Není taková výtka oprávněná?
Není. Vážíme si všech, kteří přispěli nebo přispívají k odstranění diskriminace žen.
Proč nebyly hromadněji pozvány "genderové feministky"?
Protože jejich hlas je dnes ve veřejném prostoru slyšet dostatečně zřetelně a neměli jsme dojem, že by do veřejného slyšení vnesly něco nového. Navíc jsme ani nemohli pozvat všechny, a už vůbec ne k aktivní účasti - to by muselo být slyšení několikadenní. Někteří z oslovených navíc nemohli z časových důvodů a jiné osobnosti, které by tam kritici a kritičky slyšení rádi/y měli/y, jsme tentokrát prostě zvát nechtěli. Ale je samozřejmě pravda, že mnohé z těch, kteří by bývali/y mohli/y být přínosem, nemusíme znát. Rádi se o nich necháme poučit pro příště.
Proč nebyla umožněna delší neformální závěrečná diskuse?
Formát veřejných slyšení je jiný než je tomu u běžných seminářů či konferencí. Jde zejména o prezentace přednášek odborníků na vybrané téma. Diskuse bývají vždy kratší a většinou dosti omezené. Ale ani tak jsme nikomu slovo nevzali a kdo opravdu chtěl a vytrval do konce, otázku položil.
Proč senátor Martin Mejstřík na veřejném shromáždění zmínil zavedení kvót do veřejného a politického života? A chystá nyní v této věci nějaké další kroky?
Pokládám současnou situaci ve volených orgánech (komunální samospráva, parlament) za neúnosnou. Je to téma k diskusi k příštímu semináři: Proč se u nás ženy tak málo účastní veřejného života? Proč dávají přednost nevládním organizacím, namísto toho, aby šly přímo do politiky? Co jim v tom brání? Pomohou nám kvóty? Mohly by se stát dočasným nástrojem na "vynucení" změny postojů? Já neusiluji o kvóty. Chci si v této věci sám udělat jasno. Chci, abychom se nad možností kvót vážně zamysleli, zhodnotili výsledky tam, kde byly zavedeny, a abychom posoudili, zda mohou pomoci u nás, v České republice.
Podařilo se veřejnému slyšení odpovědět na otázku, zformulovanou v jeho názvu?
Určitě ne. Jde o téma příliš složité a časový prostor byl přece jen silně omezený. Bezesporu ale zazněla některá fakta a názory, jež bychom v příštích diskusích už neměli přehlížet. Postavení žen není určitě ideální a je co zlepšovat. Otázkou pro všechny, a zejména pro politiky, ale je, co a jak při zavádění rovných příležitostí konkrétně měnit. A také co naopak zachovat, protože to prostě z podstaty bytí má zůstat pokud možno neměnné. Abychom s vaničkou nevylili i dítě.
Psáno pro Genderovou tiskovou agenturu gitA.
|
K veřejnému shromáždění se vrátí také Hovory o rodině na Českém rozhlase 6 v neděli 10.2.2008 v 19.30. Pořad bude posléze k dispozici v rozhlasovém archivu (viz. Rádio na přání) |
Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti
Na cestě ke spokojenému porodu
Deprese a trauma
v souvislosti s porodem
Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment
AZ RODINA.cz
– informační portál
(nejen) pro rodiče
