PhDr. Eva Labusová - rodičovství - psychologie

Eva Labusová - Rodina, vztahy, péče o duši.

Rozhovor s dětskou lékařkou Annou Mydlilovou

Nebezpečí v mateřském mléce?

Již několik let se v různých médiích čas od času objevují články o tzv. otráveném mateřském mléku, tedy lidském mléku zamořeném nejrůznějšími škodlivinami. Tyto články bohužel často vedou k tomu, že kojící ženy ztrácejí jistotu, zda kojením dávají svým dětem opravdu to nejlepší. V naší zemi byly v poslední době podobné "zlé" zprávy ještě umocněny tvrzením, že koncentrace jedovatých látek a zejména tzv. PCB (polychlorovaných bifenylů) dosahuje z celoevropského pohledu nejvyšších hodnot právě v mléce matek České a Slovenské republiky. O názor na tento problém jsme poprosili MUDr. Annu Mydlilovou, předsedkyni sdružení Laktační liga a jednu z nejznámějších laktačních poradkyň v naší zemi.

Paní doktorko, o jak závažný problém se z vašeho pohledu jedná?

Problém PCB i dalších jedovatých látek se díky médiím do povědomí veřejnosti dostává opakovaně. Stejným problémem se dlouhodobě zabývají experti WHO a všichni znovu a znovu docházejí k závěru, že prospěšnost kojení dalece převažuje případné riziko PCB nebo jiných jedů v mateřském mléce. Už před 50 lety a v 60. letech opět byly prováděny studie, které prokázaly, že mateřské mléko zůstává navzdory své zhoršené kvalitě nejlepším způsobem výživy nejmenších dětí. V případě PCB bylo konkrétně zjištěno, že kojením se do organismu dítěte dostane jen asi 1,5 % celoživotního příjmu této škodliviny.

Znamená to, že je problém zveličován a matky strašeny zbytečně?

Úvahy o přítomnost PCB v mateřském mléce se bohužel dějí po vytržení z kontextu celkové problematiky znečištěného životního prostředí, v němž dnes všichni žijeme. Jen málo se mluví o tom, že působení PCB jsme trvale vystaveni všichni, protože tyto látky jsou všude kolem nás - v potravinovém řetězci, ve vzduchu, ve vodě i v předmětech, s nimiž zacházíme. Je zajímavé, že nejvíc jako by lidem vadilo zrovna kojení. V ČR se kdysi u dárkyň mateřského mléka dělalo (ve speciálních bankách) vyšetření mateřského mléka na PCB, ale upustilo se od toho, protože naměřené hodnoty byly nepatrné. Navíc se prokázalo, že to, co platí o škodlivosti PCB pro ostatní živočichy, např. pro krysy, pro člověka neplatí. Mám na mysli např. karcinogenní působení PCB nebo jejich negativní vliv na imunitu či na plodnost. Dle celé řady studií navíc riziko ohrožení zdraví působením PCB nelze jednoznačně definovat, protože většina PCB se v organismu mění na tzv. kyslíkové radikály, které, jak známo, lidský organismus poškozují zase jiným způsobem. A v tomto ohledu je to paradoxně právě mateřské mléko, které svými imunologickými vlastnostmi i antioxidačními účinky eventuálnímu poškození organismu volnými radikály zabraňuje.

To tedy znamená, že matky by jednoznačně měly své děti kojit i nadále. Přesto však je na místě otázka, co mohou těhotné a rodící ženy udělat pro to, aby jejich mléko bylo co nejkvalitnější?

Kojící ženy by se měly řídit všeobecnými zásadami zdravého životního stylu. Měly by se např. snažit snížit podíl potravin s obsahem živočišného tuku, zvýšit podíl ovoce a zeleniny. Zeleninu a ovoce by si měly vždy dobře omýt, protože právě jejich povrch, znečistěný prachem z ovzduší a hlíny, zpravidla obsahuje nejvíce PCB. Je také nutné se vyhýbat všem chemicky upravovaným potravinám. A protože se PCB kumulují v tukové tkáni, zní další důležitá rada následovně: v době kojení nikdy prudce nehubnout a svoji předporodní váhu dohánět nejdříve za šest měsíců po porodu!

Jaký je váš názor na činnost ekologických sdružení, které své snažení věnují mimo jiné i osvětě v oblasti možného zamoření mateřského mléka?

Snaha těchto sdružení informovat matky je zajisté upřímná, ale nejsem si jistá, že vhodně nasměrovaná. Více než vlastní kvalitě mateřského mléka bychom se měli věnovat kvalitě prostředí, v němž mléko vzniká, tedy zdraví žen a nezávadností okolního prostředí, v němž všichni žijeme. V tomto smyslu bych považovala za záslužnější, kdyby se obdobná sdružení více věnovala zejména kvalitě u nás prodávaných potravin, včetně potravin určených kojencům a batolatům, tedy např. kvalitě umělé výživy, jogurtů, mléka. Mnohem více by mělo být činěno též na poli dostupnosti nezávadných potravin. Je všeobecně známo, že mnohé potravinové výrobky, a zejména v průmyslových regionech, obsahují škodlivin víc než dost. Brát si "na mušku" zrovna mateřské mléko, je dle mého názoru zavádějící a pro kojící matky šokující a často i demotivující. Když se řekne A mělo by se říci i B. Mateřské mléko sice samo některé škodliviny obsahuje, ale zároveň před působením jedů dítě spolehlivě chrání. A to nemluvím o dalších nepopiratelných přednostech kojení před umělou výživou. Spíše než na matky, by se ekologická sdružení měla obracet na vládu, protože především státní orgány musí přispět k tomu, aby se naše životní prostředí ozdravilo.

Vyšlo v časopise Rodiče

Zpět na seznam rozhovorů

Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti

Na cestě ke spokojenému porodu