PhDr. Eva Labusová - rodičovství - psychologie

Eva Labusová - Rodina, vztahy, péče o duši.

Jak chránit ledviny našich dětí?

Vstoupí-li nám do života vrozená vada nebo chronické onemocnění ledvin, nezbývá než se s nimi s pomocí dostupné léčby učit žít. I o zdravé ledviny je ale třeba pečovat, a to už od dětství. Více o tom v rozhovoru s Prof. MUDr. Tomášem Seemanem, CSc. z Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice v Motole:

Rodí se zdravé děti s plně vyvinutými ledvinami, nebo se něco zásadního utváří ještě po příchodu na svět?

Po porodu se již žádná nová ledvinná klubíčka netvoří. Děti jich mají při narození přibližně milión v každé ledvině. Funkce ledvinných klubíček i ledvinných kanálků se ale po narození ještě vyvíjí, a to asi do dvou let života dítěte.

S jakými nejčastějšími běžnými onemocněními ledvin se u dětí setkáváme?

Nejčastější jsou infekce neboli záněty močových cest. Po infekcích dýchacích cest jde o druhou nejčastější infekci dětského věku, kterou v průběhu dětství alespoň jednou prodělá 10% dětí. Infekce močových cest může postihnout buď jen močový měchýř (cystitida), nebo i ledviny (pyelonefritida). Zánět ledvin je ovšem mnohem závažnější onemocnění. Pokud se častěji opakuje, může vést až k chronické poruše funkce ledvin.

Jaké jsou první příznaky infekce močových cest a jak se léčí?

Pro infekci močového měchýře jsou typické bolesti nebo pálení při močení. Zánět ledvin se projevuje jinak - horečkou a bolestmi břicha či bederní krajiny. Protože jsou močové infekce způsobeny bakteriemi, léčí se antibiotiky. Antibiotická léčba je velmi účinná, a pokud se zahájí včas, většinou nezanechává žádné trvalé následky. Opakované záněty ledvin však můžou ledviny i nezvratně poškodit.

Co bychom měli vědět o vrozených, dědičných a chronických poruchách ledvin?

Vrozené vady jakéhokoliv orgánu se vyskytují asi u 3 - 4 % novorozenců, přičemž vrozené vady ledvin se zjistí jen u asi 0,2 % z nich. Mezi nejčastější patří chybění ledviny, cystická onemocnění (nejčastěji tzv. multicystická dysplázie ledviny) a také vrozené vady ledvin spojené s rozšířeným vývodným močovým systémem, tj. rozšíření ledvinné pánvičky, močovodů nebo močového měchýře. Z dědičných onemocnění ledvin se nejčastěji vyskytují různá cystická onemocnění jako polycystózy ledvin a tzv. nefronoftíza, která vede k chronickému selhání ledvin ještě v dětském věku. Nejrozšířenější dlouhodobou poruchou funkce ledvin u dětí je chronická ledvinná nedostatečnost. Na tomto onemocnění je velmi zrádné, že nebolí, takže může být až do pozdního stádia bezpříznakové a tudíž zůstat neodhaleno. Až v konečné fázi začnou být děti unavené, bledé, zvracejí a ztrácejí chuť k jídlu. V krajním případě může chronická nedostatečnost přejít v chronické selhání ledvin, což je stav, který je možné řešit pouze dialýzou nebo transplantací ledviny. (Více lze najít na www.pediatrie-motol.cz/polycysticka-onemocneni-ledvin)

Jakým způsobem můžeme zdraví ledvin našich dětí ochránit?

Zdravým životním stylem - a začíná to už výživou v kojeneckém věku. Až do šesti měsíců doporučujeme výlučné kojení bez přídavků, protože nadměrný příjem soli a bílkovin v jiné stravě zbytečně zatěžuje dosud neúplně vyvinuté ledviny kojence a může vést k jejich poškození nebo ke zvýšenému krevnímu tlaku v pozdějším věku. Kromě zdravé vyvážené stravy je důležitý dostatek pohybu, a tedy prevence nadváhy, resp. obezity. Obezita je spojena nejen se zvýšeným krevním tlakem, který následně poškozuje ledviny, ale sama o sobě také zvyšuje nároky na práci ledvin. Tělo, které má až o desítky kilogramů větší hmotnost, než by mělo mít, vyprodukuje také podstatně více zplodin - a od těch musí ledviny očistit krev. Zásadní význam má přiměřený příjem soli, tedy mnohem nižší, než v současné době děti mají. Zdůrazňuji: zvýšený příjem soli nejenže zbytečně zatěžuje ledviny nutností přebytečnou sůl močí vyloučit, ale vede přes zvýšený krevní tlak k poškození cév v celém organismu. Včetně cév v ledvinných klubíčkách, což může v dospělosti způsobit nezvratné chronické selhání ledvin. Dnes již víme, že na vysoký krevní tlak si takto "zaděláváme" od dětství, měli bychom tedy tomuto riziku u svých dětí cíleně předcházet. Třeba i tím, že odstraníme slánku z jídelního stolu. Příjem soli tím rovnou snížíme asi o 20%, a pořád to ještě nebude dost. (Více o přesolování dětské stravy přinesl časopis Děti a my 2/2011v článku Fuj! Přesoleno!) Dalším problémem je fakt, že naše děti skutečně velmi málo pijí. Průzkumy potvrzují, že některé školní děti nevypijí ani ? litru tekutin za den. To je pro ledviny obrovské riziko, jednak kvůli zvýšenému nebezpečí infekcí močových cest, a dále proto, že ledviny jsou nuceny zbytečně s vodou šetřit. Prakticky stále musejí zahušťovat moč, aby se děti neodvodnily. Bohužel, i když děti pijí dostatečně nebo dokonce více, než by musely, pijí většinou sladké nápoje, čímž se zvyšuje riziko vzniku obezity i zubního kazu. Např. 1 l koly obsahuje tolik cukru, kolik ho je ve 27 kostkách cukru. Jen v nápoji tak dítě přijme 50% doporučeného denního příjmu kalorií.

Módou mezi děvčátky i dívkami je dnes "holé bříško, holá záda". Babičky omdlévají: Dostaneš, vnučko, zánět, nebudeš moci mít děti! Nakolik jde o oprávněné obavy?

Holé bříško nebo holá záda samy o sobě nejsou příčinou zánětů močových cest. Bakterie nejčastěji vstupují do močových cest "spodem", tj. prostřednictvím stolice nebo z gynekologických cest. Důsledná hygiena zevního genitálu je tedy mnohem důležitější prevencí než zakrývání zad nebo břicha. Samozřejmě ale platí, že prochladnutí organismu, zejména spojené s nadměrnou fyzickou zátěží, může imunitní systém oslabit a vzniku zánětu napomoci. Samotné ukazování holého bříška či zad, je-li teplé počasí, zdraví ale škodlivé nutně není.

Čímž jsme se dostali k propojenosti ledvin s pohlavním ústrojím - o jak hlubokou souvislost se jedná?

Močové cesty a pohlavní ústrojí mají k sobě velmi blízko. To je dáno už tím, že ústí močové trubice a ústí pochvy od sebe dělí jen několik milimetrů. Proto jsou také nejčastější příčinou infekcí močových cest u dospívajících dívek poševní záněty, zejména v kombinaci se zahájením pohlavního života. V tomto ohledu jsou důležitou prevencí opatření nazývaná v angličtině "clean sex", tj. čistý pohlavní styk. Se zahájením sexuálního života netřeba spěchat, a pokud se tak stane, je nutné dbát na pečlivou hygienu zevního pohlavního ústrojí před pohlavním stykem, a to nejen u dívky, ale i u chlapce. Důležitá je i důsledná léčba případných gynekologických zánětů a vyprázdnění močového měchýře dívky co nejdříve po pohlavním styku, aby se případné bakterie z močového měchýře co nejdříve vypudily. Opakované infekce močových cest mohou mít nepříznivý vliv na reprodukční schopnost dospívajících děvčat v budoucnosti.

Mokrá postýlka - už zase!

Tzv. enuréza, mimovolný únik moči, znamená, že se dětí se pomočí, aniž by o tom věděly. Většinou k němu dochází v noci, když dítě spí, ale může se to stát i přes den, např. když je dítě zabrané do hry a nemyslí na to, že má jít na záchod. Noční pomočování se u nás bere za nenormální u dětí nad 5 let. V pěti letech se v noci počurává ještě asi 15% dětí, v deseti letech asi 10% dětí, a ještě kolem osmnáctého roku se pomočuje asi 1% populace. Pomočování je většinou dáno vývojovou nevyzrálostí nervově svalového ovládání zadržování a vypuzování moči, aniž by bylo způsobeno nějakou nemocí. S věkem skoro vždy vymizí. Neohrožuje tedy zdraví dětí, spíše způsobuje problémy psychické a sociální, a to jak v rodině, tak i v dětském kolektivu. Vzácně může být příčinou pomočování závažnější choroba ledvin, jako například porušená schopnost ledvin zahušťovat moč.

Dítě se může začít znovu pomočovat po delším "suchém" intervalu, což bývá způsobeno psychickou zátěží dítěte v rodině (např. narozením mladšího sourozence), nebo ve škole (hlavně v souvislosti s nástupem do první třídy). Při léčbě se především snažíme snížit noční tvorbu moči - ve večerních hodinách omezujeme příjem tekutin nebo podáváme tělu vlastní antidiuretický hormon, který tvorbu moči potlačuje. Dalším způsobem léčby je nácvik nervově-svalového reflexu spojujícího pocit plného močového měchýře se vzbuzením dítěte a vyprázdněním. K tomu se používají tzv. enuretické alarmy, které po "mokré příhodě" nevzbudí dítě, ale rodiče, kteří musejí dítě ihned probudit a dát vyčurat (alespoň to, co ještě zůstalo). Tím se požadovaný reflex postupně buduje. Dříve doporučované buzení dětí několikrát za noc se už naopak nedoporučuje, protože se při něm nevytváří potřebné spojení mezi pocitem plného měchýře a vymočením. Ještě bych upozornil na rozdíl mezi pomočováním a tzv. inkontinencí: inkontinence označuje vědomý únik moči proti vůli dítěte, které ji nedokáže zadržet. Skoro vždy doprovází závažnější onemocnění močového měchýře.

Víme, jak fungují?

Úkolem ledvin je udržovat rovnováhu vnitřního prostředí těla, tzv. homeostázu - především starat se o hospodaření s vodou a minerály a vylučovat odpadní látky, které v těle vznikají při látkové výměně. Z minerálů mají ledviny největší práci se zpracováním sodíku, který je obsažen nejen v kuchyňské soli, nýbrž i v řadě dalších hotových potravin. Sodík je důležitým prvkem, ovlivňujícím hospodaření s vodou v organismu. Jeho zadržování nebo omezené vylučování má za následek otoky a zvýšený podíl vody v krevních cévách, což zvyšuje krevní tlak. Podobně důležitými prvky, jejichž množství regulují především ledviny, jsou draslík, vápník, hořčík a fosfor.

Ledviny též udržují vztah kyselin a zásad v tělesných tekutinách a brání překyselení organizmu. Další důležitou funkcí je i tvorba některých hormonů, např. erytropoetinu, který reguluje tvorbu červených krvinek, a reninu, ovlivňujícího krevní tlak. Ledviny mají svoji nezastupitelnou úlohu také pro správnou funkci vitaminu D, který je důležitý pro optimální vývin kostí u dětí.

Prof. MUDr. Tomáš Seeman, CSc. je profesorem pediatrie na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a vedoucím programu transplantací ledvin u dětí v Transplantačním centru FN v Motole. Je členem devíti odborných společností, mj. zakládající člen Mezinárodní společnosti pro dětskou hypertenzi a člen výboru Evropské společnosti pro dětskou nefrologii. Hojně publikuje. Je ženatý, má tři děti.

Vyšlo v časopise Děti a my 4 2011

Zpět na seznam rozhovorů

Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti

Na cestě ke spokojenému porodu